Historie

VLASTNÍ HISTORIE SPOLKU

Minulost

Spolek výtvarníků a teoretiků – asociace EMAIL ART Frýdlant nad Ostravicí – byl úředně ustanoven 10. 7.1997. Podnětem byla snaha o záchranu tradiční technologie průmyslového smaltu v umělecké tvorbě, navazující na díla jednotlivců od roku 1970. Postupně se přetransformoval do dnešní podoby – Dílna uměleckého smaltu, spolek.

Kdo stál za jeho vznikem?

K těm, kteří stáli na začátku, patřili výtvarníci Petr Bednář, Eva Kučerová – Landsbergerová a teoretik umění PhDr. Karel Bogar. Rozhodli se volně spojit zájemce o udržení tradice smaltu a hlavně o jeho využití v umění a postupně přilákali další členy.

Inspirovali se něčím?

Zakládající členové se různě dle svých možností učili tvořit a pracovat se smaltem. Velkou inspirací jim byly původní kresby a návrhy využívané do roku 1989 při výrobě smaltovaného nádobí, které se vyváželo do celého světa. Od těchto návrhů byl k umělecké tvorbě jen krůček.

Byly to začátky těžké, nebo naopak úspěšné?

Začátky byly možné pouze díky podpoře tehdejších výrobních podniků ve Frýdlantě. Členové se scházeli různě. Díla si připravovali doma. Vlastní dílnu a svou pec má Spolek až od roku 2009, díky podpoře tehdejšího místo starosty Frýdlantu Ing. Bohumíra Dolanského. I přesto se dařilo členům jejich díla vystavovat jak v ČR, tak v zahraničí.

Spolek se v počátečních letech potýkal hlavně s personálním problémem. Většina umělců nebyla nakloněna pedagogickému působení, a tak se hlavně tvořilo jen v uzavřené skupině členů – umělců. Do roku 2018 tak veřejnost měla možnost využít dílnu maximálně 5x ročně. Počet členů do roku 2018 čítal 12 osob.

Změnou vedení v roce 2018 a příchodem pedagogicky vzdělaných členů se konečně dosáhlo stanovených cílů dle Stanov a postupně se rozšiřoval počet kurzů pro veřejnost od 30 až na 80 ročně.

Byla vytvořena přesná metodika vedení kurzů, tematické plány k jednotlivým technikám smaltování, přesná provozní pravidla při kurzech, vznikl realizační tým jednotlivých projektů.

Podařilo se také vytvořit tým technologů tak, že již není vše jen na zákládajícím členu Petru Bednáři, který je však stále hlavním dozorujícím technologem, neboť jeho profesní a životní zkušenosti nelze ničím nahradit. Aktuálně má spolek 40 řádných členů z ČR, Polska a Slovenska.

Současnost

Dle ohlasů hlavně prostřednictvím Facebooku je zřejmé, že celosvětově je smalt velmi rozšířený. Především jeho základní technika na mědi. Příkladem jsou skupiny: „CKI – Creativ-Kreis-International worldwide artists“ a „Painting with Fire: Inspired Enameling“. Nebývalý zájem o smalt je v Indii, Ruské federaci, Brazílii, Španělsku.  Bohužel však docházejí v rámci EU finance, a tak hodně spolků zaniká, např. v Německu či Holandsku již mnohé dílny zavřeli. Dalším problémem je generační výměna, která zasáhla zahraniční centra, když zapomněla vychovat své následovníky hlavně v technologické oblasti.

Obor Smaltárenství se od roku 1990 ani v ČR nevyučuje a dostal se do skupiny historických tradic ČR.

Je o něj stále zájem?

Je, vznikají nová muzea, nové pracovní skupiny. Smalt, a především technický smalt, prožívá svou renesanci. Příkladem je užití technického smaltu v Londýně, kde všechny zastávky městské dopravy jsou právě smaltované. Právě na sociálních sítích je možné vidět rozsah využití smaltu a jeho masovost.

Jak je na tom Spolek?

Dílna uměleckého smaltu, spolek, se stále drží ve světové špičce, navíc velikostí pece jsme aktuálně jediní v Evropě.  Proto přijíždějí umělci i z Rakouska a Německa právě k nám.  Vlastní hodnota uměleckých obrazů vytvořených námi užívanou technikou – technickým smaltem – výrazně stoupá.

Má stále využití? A v čem?

Smalt je odolný vůči povětrnostním vlivům a je stálý, což je jeho plus v době, kdy se upouští od umělých hmot a náhražek. Využití v exteriéru i interiéru je neomezené, od cedulí, značek, venkovních obkladů, po stoly, dekorativní prvky, vázy, nádobí, sanitární techniku. Moderní technologie dnes umožňují velice jednoduché velkoprostorové instalace.

Z hlediska vlastní výroby užitých předmětů, kterou hlavně zastupoval bývalý státní podnik Norma a Sfinx České Budějovice, už zde taková produkce fakticky skončila. V současnosti již zanikla i poslední velká smaltovna Tupesy Uherský Brod. Produkty z oblasti kuchyňského nádobí se dovážejí z Chorvatska, Srbska a Číny, velká továrna na výrobu nádobí je i na Ukrajině.

Umělecky pak jsou díla členů spolku zastoupena v rámci mezinárodních sbírek, muzeí i ve vlastnictví soukromých osob.

Představuje se beskydský smalt na výstavách, sympoziích? Stále sklízí úspěch?

Ano, členové spolku vystavují v zahraničí samostatně a mají úspěch, který dokládají v rámci profilů na sociálních sítích. Právě sociální sítě udržují tento úspěch. Využití nových médií umožňuje prezentaci děl v mezinárodním měřítku daleko rychleji, nežli jen pouze v rámci lokálních výstav.

Pro zajímavost, první mezinárodní uvedení uměleckého smaltu z Frýdlantu nad Ostravicí je z roku 1988 na mezinárodní výstavě smaltu ve francouzském Limoges, kde si vybrali díla Petra Bednáře a Mezinárodní asociace umělců v oboru smaltu uznala technický smalt jako jednu z výtvarných technik. V současnosti máme velmi dobré vztahy právě s Limoges.

Aktuálně jsmev dokončili projekty ve spolupráci s našimi partnery – Možnost rozletu, Spolek, Městská knihovna Frýdek-Místek, Informační centrum Mosty u Jablunkova – jednalo se o reprezentační výstavy.

V rámci letního kurzu se nám podařilo vytvořit jedinečný soubor obrazů na téma pohádek z Beskyd – „Okolo Frýdku smaltovaná cestička“, kterou vytvořila mládež  právě z regionu Frýdku-Místku pod vedením renomovaných umělkyň z ČR, Slovenska a Německa.  

Budoucnost

Odchází zakládající generace uměleckých smaltérů a přichází nová. Za těch 20 let se povedlo najít dost dobrých umělců, kteří jsou ve Spolku aktivní. Zkoušejí nové techniky, nové náměty, experimentují s materiály.

Díky spolupráci s Univerzitou Slezskou v Katovicích se již 15 let zde učí studenti katedry výtvarných umění z Polského Těšína, bohužel regionální vysoké školství zájem projevuje sporadicky.

Mládež vychováváme ve spolupráci se všemi stupni škol v rámci celé ČR, Slovenska a Polska. Připojili jsme se do systému Technotrasa.cz, díky kterému ročně ukážeme dílnu širokému okruhu veřejnosti, stejně tak se účastníme mezinárodních projektů.

V roce 2023 jsme uspořádali 100 kurzů pro zájemce z řad profesionálů i amatérů. Na rok 2024 je předpoklad 130 takových kurzů, neboť zájem je obrovský. Díky spolupráci s organizacemi pracujícími se zdravotně postiženými rozšiřujeme i programy tímto směrem, když jsme díky spolupráci s organizací RAIN MAN Nový Jičín vytvořili postupy, jak fyzicky a mentálně hendikepované zapojit do tvorby tak, že se zlepšují jejich motorické vlastnosti. V této oblasti dominuje členka Rady – Bc. Věra Racková, která je v těchto oblastech velmi zkušená, a přidáme-li další členky Rady Mgr. Janu Hradilovou a Mgr. Vladimíra Švidrnocha, kteří obě mají dlouholeté pedagogické působení a jsou ve svých profesích velmi uznávaní, dostaneme velmi kvalitní tým.

Změna k lepšímu nastává prosincem 2022, kdy jsme ze staré nevyhovující budovy ve Frýdlantu nad Ostravicí přešli do nájemních prostor ve Frýdku-Místku. Jednak máme možnost lepšího prostorového uspořádání dílny se zvýšením bezpečnostních pravidel tak, abychom byli maximálně připraveni na kurzy pro děti, mládež a hendikepované. Město Frýdek-Místek navíc přináší úlevu pro tamní školy, které doposud musely dojíždět a tím se jim zvyšovala finanční a časová náročnost. Během roku 2023 jsme mohli díky strategické poloze Frýdku-Místku uzavřít dohody o dlouhodobé spolupráci s dalšími subjekty – ZUŠ Frýdek-Místek, Univerzita Wroclaw, Umělecká akademie Szac, dohodnout spolupráci s Univerzitou v Prešově a dalšími.  Navíc můžeme přímo nabídnout kurzy v jednotlivých školách s využitím menší přenosné pece, ve které si žáci vytvoří díla do 10 cm, při spotřebě pece 2kW, oproti velké peci se spotřebou 15kW. Jsme tedy schopni snížit cenu kurzů tak, aby si je školy a rodiče mohli i v dnešní době dovolit. Dílna nemá zaměstnance, a tak všechnu práci nadšeně dělají členové spolku zdarma nebo na dohody, čímž jsme také eliminovali zbytečné provozní náklady.

Dále pokračujeme v přípravách Mezinárodní sympozium Smaltu, které ve spolupráci se zahraničními firmami a především mladými architekty a designéry ukáže světu na nové trendy využití smaltu ve veřejném prostoru, které jsme díky současné ekonomické a zahraniční situaci museli z roku 2023 přesunout až na rok 2025, nevíme jaká bude situace na hranicích, když již dnes máme přihlášeno dostatek účastníků z celé Evropy. U zájemců z Ukrajiny se pak jedná o mnohdy nelehké přesuny, když přesídlili do Rumunska, Bulharska.

V roce 2023 jsme oslavili  15 let přímé spolupráce se Slezskou univerzitou v Katovicích, i když datum připadalo na rok 2022, avšak mezinárodní situace nám nedovolila akci uskutečnit. Podpora ze strany vedení univerzity je veliká a jsme za ni vděční. Obrovský dík při této příležitosti bude patřit prof. Alžbětě Kuraj, která dlouhá léta vedla odbor výtvarného umění na katedře v Polském Těšíně. Právě ona se zasloužila o zavedení smaltování mezi umělecké techniky v rámci výuky. Dílna tak mohla také zajistit otevření menší pracovní dílny právě na US v Polském Těšíně a technologicky zajišťujeme tamní provoz.

SYMPOZIA SMALTU – HISTORIE

Tradice mezinárodních sympozií Frýdlantský umělecký smalt začíná v roce 1999. Největší kus organizační, dokumentační i propagační práce odvedla asociace EMAIL ART, která se zaměřila na využití technického smaltu ve výtvarné tvorbě. Neméně důležitá byla činnost členů skupiny při předávání si zkušeností, později se někteří členové zaměřili také na získávání nových zájemců o práci s touto technikou. Původní záměr využít smalt v architektuře byl částečně utlumen nedostatkem realizačních možností.

Sympozia se dlouhodobě zaměřila na navázání kontaktů s významnými středisky evropského smaltu, jelikož se ukázalo, že to je jediná cesta, jak se dostat do povědomí odborných kruhů a zahraničních výtvarníků. V získávání kontaktů měla rozhodující roli Eva Kučerová-Landsbergrová, která byla v roce 2003 a 2004 pozvána na 1. a 2. Evropské sympozium smaltu do Uměleckých dílen v německém městě Erfurtu a od té doby se pravidelně zúčastňuje pracovních setkání a výstav mezinárodní skupiny, která se zde zformovala.

Na vlastní realizaci sympozií a záměrů asociace se podílelo od počátku město Frýdlant nad Ostravicí, které také spravuje Galerii uměleckého smaltu. Město realizovalo první smaltované objekty, sloupy-sochy v parkovém osvětlení v centru města. Ze smaltéřských firem to byly zpočátku KO-SI Petrol, s.r.o. (v bývalé firmě Rádlo), pak firma BEFO, s.r.o., Bohumín, dále sympozia probíhala ve firmách AMETYST MORAVIA, s.r.o., a BESKYD, s.r.o. ve Frýdlantu nad Ostravicí. Prvními sponzory sympozia byly firma DISTEP a.s., Frýdek-Místek, Nadace ČFVU v Praze, dále Mezinárodní Visegrádský fond a v desátém a 12. ročníku Moravskoslezský kraj. Celých deset let se na něm podílela Galerie DOMOV ve Frýdlantu nad Ostravicí, na několika ročnících spolupracovala Silvie – občanské sdružení pro podporu umění z Ostravy-Plesné. Komisařem všech sympozií byl PhDr. Karel Bogar, který prováděl výběr účastníků na základě statutu sympozia ve spolupráci s asociací EMAIL ART a městem Frýdlantem n. O.

Tvůrčí okruhy

Okruh kolem skupiny EMAIL ART

Výrazným rysem „frýdlantské smaltéřské školy“ bylo zdůraznění faktu, že smalt je skelná materie, jejíž základní vlastností je průhlednost. Dalším prvkem byla snaha po sdělení, obsahu, která odlišovala autory v jejich základních trendech a také inspirovala další. Odlišovala se od převažujících dekorativních trendů, rozvíjejících hlavně tradiční užitnou tvorbu šperkařskou. Výrazně se zde uplatňovalo dílo Petra Bednáře, který spojoval letitou technologickou zkušenost s filozofií, sledující vztah člověka a přírody. Eva Kučerová-Landsbergrová vedle inspirace historií, přírodou a existencionálními problémy překvapovala ve své tvorbě i stálým hledáním nových cest pro výrazové možnosti smaltu. Výjimečné postavení zaujímala netypická šperkařská tvorbaBarbary Baumrukové. Dalšími, novějšími autory a členy skupiny byly Hana Gavrilová a Iva Šlesingerová. V počátcích se skupinou vystavovala expresivně cítící Zuzana Lanzendörferová. Z několika praktikujících smaltérů to byla Veronika Richterová, J. F. Kovář, Eva Pešáková a autor kosmologicky pojatých témat Antonín Gavlas. Léta jsou skupině blízcí slovenští výtvarníci Jaroslav Gaňa a Miroslav Kollár, nelze nevzpomenout také Jána Kuchtu, který překvapivě rychle využil specifik smaltu, stejně jako zkušené smaltérky sestry Helenu a Emöke Szilvu a naposled Blanku Cepkovou v invenčním použití odpadového materiálu v kombinaci se smaltem a originálním využitím textilních podnětů. K okruhu skupiny patřili svým pojetím Poláci – expresivní figuralistaJanusz Karbowniczek, malířka lyrických krajin duše Elżbieta Kuraj i lyricky cítící Krzysztof Dadak.

Erfurtský (německý) okruh

Jeho výrazným představitelem byla organizátorka sympozií v Erfurtu a aktivit v Coburgu, mezinárodně uznávaná umělkyně Barbara Lipp. Převažující geometrická forma čerpající z oblasti kosmovize přivedla ke smaltu její snachu, Agnieszku Lipp, která sice žije ve Francii, ale v začátcích přejímala podněty z okruhu německého, i když nezapře svým lyrismem slovanské kořeny. K okruhu patřila také Rakušanka prof. Ulrike Zehetbauer překračující v realizacích drobné šperkařské motivy krajinářskými a host posledního sympozia Uta Feiler, uplatňující ortodoxně geometrizující tendence a konstruktivismus. Expresivní pojetí rozvíjel Martin Schulze, pokus rozšířit aplikaci smaltu na litinu provedl Rolf Lindner.

Anglické kontakty

Výrazným přínosem pro rozhled v oblasti smaltu byla spolupráce s prof. Elizabeth Turrell. Významná organizátorka, profesorka na univerzitě v Bristolu, hostující na řadě dalších univerzit a vysokých škol, výzkumná pracovnice, byla současně vedoucí projektu registrujícího aktivity světového smaltu a iniciátorka řady výstavních projektů. Vnesla do sympozií výrazný rukopis inspirovaný tradicí, s využitím grafických letristických prvků, které rozvíjela neustálým hledáním nových tvůrčích postupů. Podporovala tvůrčí talenty, poznané na sympoziích a zprostředkovávala jim mezinárodní kontakty.

Středisko Kecskemét

První setkání s maďarskými smaltéry proběhlo již na 2. mezinárodním trienále smaltu ve Frýdku-Místku díky předsedovi maďarských smaltérů Laszlo Morvayovi. Nové, velmi úzké kontakty s proslulým smaltéřským střediskem v Kecskemétu začaly spoluprací s Katalin Hollósy, organizátorkou a výbornou umělkyní, inspirující se hlavně etnografickou tematikou, a Károly Balányim, který skvěle využíval ve smaltu techniku sítotisku.

Francouzská inspirace

Tradiční emailérské středisko Limoges nahradilo v aktivitách středisko v Moréz. Jeho tradice na sympoziích reprezentovala dlouholetá předsedkyně francouzských smaltérů Marie Thérése-Masias. Přinesla do našich setkání vedle optimistického ducha vtip a očarovala i svěží tvorbou a kritickými pohledy na současný svět „mas“.

Holandsko

Holandské smaltéry reprezentovaly na sympoziích Annemarie Timmer a Christine van der Ree. Symbolicky navázaly na staré tradice jak technologické, tak materiálové, které měla firma Postelberg. Zprostředkovaly také vazbu na muzeum smaltu v Ravensteinu. Ve výtvarné tvorbě využívaly invenčně mj. tradiční techniky razítkování, které se i u nás kdysi hojně používaly v průmyslové výrobě.